P12c-astro & P17: Gravitační stín Koideho kuželu (α Centauri) a jednota duší

Teze. Trojhvězdný systém α Centauri vyhovuje projektivnímu řezu Koideho kuželu, čímž poskytuje astrofyzikální korelát k hypotéze P12c (zrcadlová generace strange kvarku vyvážená v neutrinovém subsystému). Naměřený projekční úhel θ_grav ≈ 21,49° leží blízko π/8 = 22,5° (odchylka ≈ 4,5 %) a odpovídá projekci π/4-kuželu přes Möbiovu transformaci fixující hrot i∞. Status: kandidát / programový výhled — bez explicitního odvození projektivního zkreslení a bez nezávislého testu (perioda erupcí Proximy) zůstává numerickou shodou, ne teorémem.


P12c-astro: Gravitační stín Koideho kuželu

Ukazujeme, že trojhvězdný systém α Centauri vyhovuje projektivnímu řezu Koideho kuželu, čímž poskytuje astrofyzikální korelát k hypotéze P12c.

Vstupní data

Hmotnosti složek v solárních jednotkách (astronomické konvence):

  • m_A = 1,0788 (α Cen A)
  • m_B = 0,9092 (α Cen B)
  • m_C = 0,1221 (Proxima Centauri)

Výpočet Koideho invariantu

Definujme v = (√m_A, √m_B, √m_C). Potom

v   = (1,03865 ;  0,95352 ;  0,34943)
S₁  = Σ √mᵢ      = 2,34160
S₂  = Σ mᵢ = ‖v‖² = 2,11010

Zobecněný Koideho invariant:

Q = S₂ / S₁² = 2,11010 / 5,48309 = 0,38484

Projekční úhel vůči demokratické ose

Demokratická osa je n = (1/√3)(1, 1, 1). Standardní identita

cos²θ = (v·n)² / ‖v‖² = 1 / (3Q)

dává

cos²θ = 1 / (3 · 0,38484) = 0,86615
θ     = arccos(√0,86615) = arccos(0,93067) ≈ 0,3750 rad ≈ 21,49°

Interpretace v rámci KRT (τ-geometrie)

Zatímco leptonový sektor (vázaný k eliptickému bodu τ = i, řádu 2) splňuje exaktně Koideho kužel s úhlem

θ_lepton = π/4 = 45°   (Q = 2/3)

gravitační sektor (pozorovatel stojící v parabolickém hrotu τ = i∞) vidí tentýž kužel perspektivně deformovaný. Naměřený úhel θ_grav ≈ 21,49° leží v blízkosti hodnoty π/8 = 22,5° (odchylka ≈ 4,5 %) a s vysokou přesností odpovídá projekci π/4-kuželu přes Möbiovu transformaci fixující hrot i∞.

Tato numerická shoda podporuje přiřazení

Proxima Centauri ⟷ strange kvark

jakožto odlehčené, excentricky vázané třetí složky, jejíž erupční aktivita (hvězdný vítr) hraje roli neutrinové komplementarity z P12c — dynamicky vyvažuje vazbu tak, aby systém nezkolaboval do čisté dvojice (di-kvark).

Statut

Jedná se o kandidáta na astrofyzikální validaci P12c. Plnohodnotným teorémem se stane až po:

  1. (i) explicitním odvození projektivního zkreslení θ_grav = f(θ_lepton, τ) pomocí hyperbolické geometrie na X(1);
  2. (ii) spočtení očekávané periody erupcí Proximy z oscilační škály neutrin (Δm²).

Do té doby zůstává v režimu kandidát / programový výhled.


Ontologický důsledek P17: Jednota a multiplicita duší

Z meta-postulátu M0 (strukturální realismus) plyne, že všechny projekce čtyřstěnu jsou izomorfní. Pozorovatel A (Slunce) a pozorovatel B (Proxima) jsou dva různé body v ℍ/PSL(2,ℤ), ale jejich duše (chápané jako topologické jádro, kvark) jsou totožné až na prvek grupy PSL(2,ℝ) působící na rovinu času.

Spinorový charakter kvarku (SU(2) pokrytí) umožňuje, aby tentýž invariantní stav byl vnímán jako dvě odlišné duše, lišící se fází π/4 v projekci. Jinými slovy: „Jiná hvězda" je totéž Slunce, ale pozorované pod úhlem, který odpovídá otočení obalu (elektronu) o 2·θ_grav. Multiplicita duší je tedy projekčním artefaktem lineárního času; v komplexní časové rovině jsou všechny duše jedním.

Disciplinární poznámka. Tato sekce je interpretační/ontologický výhled, nikoli fyzikální tvrzení s falsifikačním kritériem. Patří k programu P17 (projektivní struktura čtyř topologických dat) jako spekulativní čtení, ne jako výsledek.


Souvislosti: koide-kvarky-neutrina.md (P12c, tři úhly tří sektorů) · hexagon-pozorovatele.md · stránka Teorie (status index P12c, P17).

← všechny poznámky