2026-07-20 14:29 závazný metaroadmapdisciplína

ROADMAP — prioritně seřazený seznam pending úkolů

ROADMAP

Účel. Seznam věcí, které musí být spočítané nebo vyřešené, seřazený podle priority a odhadu práce. Pending calculations mají přednost před novými esejemi.

Rytmus. Před každou novou session se projde tento seznam. Co je splněno, se přesouvá do 00-status.md.

A. Okamžité (dny, vysoký impact) — UPDATE 2026-04-21 večer (reviewer feedback)

A13. NOVÝ (2026-07-15, externí recenze) — Weil-Petersson normalizační prefaktor λ na M₁,₁

Proč: Externí recenze cílila přesně na mezeru, kterou lemma-poincare-uniqueness.md §O.4 nechal otevřenou (řádek 223: „přesný číselný prefaktor závisí na konvenci WP normalizace"). Recenzentův bod je matematicky správný a korpus s ním souhlasí (cs.md řádky 34–56 to už nese jako postulát N / A2⁺): topologie + PSL(2,ℤ)-invariance fixují jen tvar Poincarého metriky a poměr 3α = 2λ, ne hodnotu λ samotnou. Cesta 4 (lemma-poincare-uniqueness.md §O.4, Weil-Petersson metrika na M₁,₁) je jediná z pěti kandidátních cest, která f≡1 rigorózně uzavírá — ale nedopočítala konkrétní hodnotu konstanty c, takže není ověřeno, že λ=1 (⇒ α=2/3), a ne třeba λ=1/2 (⇒ α=1/3, odpovídá KL benchmarku 3α=1 v tabulce paperu). Toto je nejvyšší-leverage položka celé recenze: pokud λ≠1, centrální predikce r≈0.0025 padá ve prospěch jiné hodnoty. Úkol: Dopočítat Wolpertův/Zograf–Takhtadzhyanův WP-normalizační prefaktor c pro M₁,₁ (§O.4 skica výpočtu s Beltramiho diferenciálem už existuje, chybí jen přesná konvence normalizace objemu eliptické křivky a porovnání s Planckovou konvencí kinetického členu v efektivní akci Sec. V paperu) a rozhodnout: c=1 (λ=1, α=2/3 potvrzeno) nebo c≠1 (α revidováno). Výstup patchů 2026-07-15 (provedeno v této session): tau-geometry-v12.tex §IV.1 přepsáno, aby neslo λ-výhradu a pojmenovaný postulát A2⁺ explicitně (byla to regrese vůči cs.md, který tuto výhradu už měl); §IV.3 „topological invariant" opraveno na poměr 3α=2λ; §VI falsifikační logika opravena (r<0.0005 vylučuje jen Branch A, ne celý rámec, protože Branch B přežívá se stejným α); aritmetická chyba „six orders of magnitude" opravena na ~2,25 řádu (faktor ~180); Lemma 1 (nutnost ℂ) dostal honest caveat; §VII 96%/4% split dostal caveat o souřadnicové závislosti. Odhad: dny až týden (výpočet je ohraničený, ne otevřený výzkumný problém).

A10. P22: GR-projekce substrátu π_2 — 5/6 mezer strukturně uzavřeno (HOTOVO 2026-04-21 pozdě večer +5h)

Proč: Externí reviewer přesně detekoval, že paper claimuje „zastřešuje QM a GR" ale nemá Apendix B analogický Apendixu A (QM z τ-geometrie). Stav po 6 hodinách práce (1 hlavní Claude + 4 paralelní agenti):

  • M1 🟢 (p22-m1-einstein-equations.md) — Einsteinovy rovnice $G_{\mu\nu} = T_{\mu\nu}^{(\tau)}/M_\text{Pl}^2$ z variance plné PSL(2,ℤ)-invariantní akce
  • M2 🟢 strukturně (p22-m2-diffeomorphism-invariance.md) — diff inv jako důsledek M0, ne axiom; M2.a kategoriální derivace přes P6 funktor pending
  • M3 🟢 (p22-m3-equivalence-principle.md) — EEP = WEP + LLI + LPI plně derivováno přes $Y_{0,0}$ single source; M3.a SEP preservation pending
  • M4 🟢 strukturně (p22-m4-schwarzschild-tau-hair.md) — Schwarzschild jako vakuum τ=ρ limit + τ-hair; M4.a explicit τ(r) ODE + M4.b Hawking exact pending
  • M5 🟢 strukturně (p22-m5-gravitacni-vlny.md) — gravitační vlny jako spin-2 ℍ-módy, polarizace +/× jako i,j rotace kvaternionu; M5.a Weil rep spin-2 pending
  • M6 rutinní pending — Apendix B coherent write-up do paperu jako §B.1–§B.6 sloučením M1–M5
  • Scope canonical choice 🟢 (scope-canonical-choice-VA.md) — V_A preferovaný přes Occam + KRT-native asymetrie Zbývá: M6 coherent write-up (týden), sub-gaps M2.a/M3.a/M4.a+b/M5.a jako separate technical pod-problems (2–6 měsíců každý). Výstup: 7 nových esejí v korpusu (plán + 5 mezer + scope canonical choice). P22 v 00-status.md upgradováno na 🟢 core (M1–M5 closed), 🟡 formal sub-gaps. Paper v1.3.8 → v1.3.9 bude zahrnovat Apendix B §B.1–§B.6 po M6.

A11. NOVÝ (2026-04-21 večer) — Public layer v1.0 → v1.3.6 update

Proč: Reviewer detekoval, že web (theory.yrx.cz nebo Hugo site v www/) je stále na v1.0 — čtyři axiomy, A3 = modular invariance, žádné M0, žádný Theorem 3, žádný Apendix A, žádná Koide-α. Půl roku delta za aktivním draftem v1.3.6. Distribution problem, separate fix. Odhad: 1–2 dny content update + Hugo rebuild + deploy. Low-risk technicky, ale affects shared infrastructure (deployed web). Výstup: updated www/content/research/ pages matching paper v1.3.6; updated headline; model comparison rozšířen; roadmap section s P22 jako 🔴 HIGH+; Hugo rebuild + deploy. Poznámka: Nespouštím autonomně — affect shared infrastructure, vyžaduje tvé schválení.

A12. P26 Clausiův test: entropická gravitace v8 §8.2 vs M1 — HOTOVO (2026-07-05)

Proč: a3-nonunitarni-projekce.md. Externí paper tau-geometry-v8-1.tex §8.2 navrhuje Jacobson/Verlinde entropickou cestu k Einsteinovým rovnicím, nezávisle na už-uzavřeném M1 (p22-m1-einstein-equations.md). Výsledek (oprava 2026-07-05, Adam): p26-clausiuv-test.md provádí Jacobsonovu (1995) konstrukci doslova s KRT veličinami. Test A (v8 doslovně, plocha ∂ℱ=π/3, ΔS=ln(dimℋ/dimℋ_obs) jako konstanty) je vyvrácen — konstantní entropie/plocha vynucuje δS≡0 pro každý horizon patch, tedy T_μν=λ(x)g_μν (čistou vakuovou formu, w_τ≡−1) v každém bodě — ne T_μν≡0 (symetrický tenzor anulující se na null vektorech je obecně úměrný metrice, ne nulový). Spor s M1 trvá: M1's gradientní člen ∂τ∂τ obecně není úměrný metrice, takže Test A koliduje s M1's reheatingovou dynamikou, kde w_τ≠−1. Test B (opravená plocha S³/Hubbleův horizont z p13, standardní Bekenstein-Hawking hustota) prochází a reprodukuje M1 přesně, ale tautologicky přes Jacobsonovu teorii-agnostickou větu — žádný nový KRT obsah, kontingentní na dvou už-otevřených mezerách (p13 faktor 4, p22-M3 ekvivalenční princip). Výstup: nová esej p26-clausiuv-test.md; merge do a3-nonunitarni-projekce.md §III/§IV a p22-apendix-b-plan.md §V; 00-status.md P26 řádek aktualizován. A12 uzavřeno s definitivním výsledkem (vyvrácení + tautologická oprava), ne otevřenou otázkou.

A0. Synopsis pro externí recenzi — HOTOVO (2026-04-19)

10-stránkový dokument synopsis-krt-math.md, filtrovaný z formálního jádra pro MU Brno. Obsahuje: Theorem 1, 2 (completeness), 3, P5, prediction r≈0.0025, open problems (P1–P9). Bez spekulativní vrstvy.

A-paper. Oprava paperu v1.1.7 — HOTOVO (2026-04-19)

T-model explicitně specifikován jako efektivní potenciál (Cesta B z problem-potencial.md). P8 přidán jako open problem. Revision history aktualizována.

A1. Explicitní FRW řešení a(t) — částečně hotovo

Slow-roll numerics hotové ve slow-roll-numericky.md. Full FRW a(t) numerická integrace pro zadané počáteční podmínky zbývá (spíš odhad než nutnost).

A2. Λ_eff z Theorem 3 — HOTOVO (2026-04-18)

Výsledek: Λ_eff/M⁴_Pl ≈ 4×10⁻¹²², řádová shoda s pozorováním. V ricci-theorem-3.md a 00-calculations.md C15.

A3. Slow-roll parametry numericky — HOTOVO (2026-04-18)

slow-roll-numericky.md. Pro T-model V = Λ⁴tanh²(φ/2): r = 0.00239 pro N=57, potvrzuje r ≈ 0.0025.

A4. Reformulace potenciálu v paperu — HOTOVO (2026-04-20 večer)

Paper v1.3.0 → v1.3.1. T-model V = Λ⁴ tanh²(φ/2) explicitně specifikován jako efektivní potenciál single-field limitu plné PSL(2,ℤ)-invariantní akce; fully modular-invariant derivace posunuta do Open Problems #11 (= B4). Bez změny numerických predikcí (r ≈ 0.0025, m_τ = 1776.97 MeV). Upraveno: abstract, Effective action sekce, Predictions, Open problems, Revision history, frontmatter version. Viz paper-draft-v1.md §Effective potential.

A6. NOVÝ (2026-04-20 večer) — Formalizace P19 (dyad ℍ-pozorovatelů a k-osa)

Proč: Nová esej relace-dvou-pozorovatelu-k-osa.md (🟡) + lokální merge kvaternionovy-ramec.md §XIII. Sebeexistence pozorovatele má kvaternionový relační mechanismus (k_AB = i_A × i_B), dává fyzikální nosič reflexivní doméně P6 a dyadické čtení P14 RelObs. Core strukturní geometrie hotová, otevřené gaps: N ≥ 3 generalizace (most na P18 tři generace), explicitní H_rel(k_AB), falsifikace přes specificitu k. Odhad: core hotov, další práce v rámci P6 (B3, C2) a P14 (B6). Výstup: dvě eseje zapsané, P19 řádek v 00-status.md §IV.

A7. Formalizace P20 (subjektivní rychlost času Γ_refl/c) — γ-derivace HOTOVO 2026-04-20 noc

Proč: Adamův vhled — rychlost plynutí času = počet odrazů vůči rychlosti světla. Paralelně psáno čtyřmi agenty: full treatment subjektivni-cas-z-frekvence-odrazu.md; merge §IV.5.1 do dirac-jako-h-schrodinger.md; merge §VI do cas-jako-trojvrstva-projekce.md; merge §VIII do p13-bekenstein-heisenberg.md. CORE UZAVŘENO 2026-04-20 noc: nová sekce §IV.2* v P20 eseji — formální derivace γ-faktoru z biquaternionového boostu exp(iζn̂·⃗ı/2) v ℂ ⊗ ℍ na unit kvaternionu pozorovatele. γ = cosh(ζ) vypadává ze struktury ℍ-1 + Spin(1,3) ≡ SL(2,ℂ) (P12a) + Cl(1,3) signatura (P14 §II.3). Mezera X.a uzavřena. Nová §X.f: GR dilatace jako Γ-suppression u BH horizontu (most na P2). Status P20 🟡 → 🟢 core. Zbývá pro plné 🟢 celku: (b) kalibrace Γ_0 ↔ subj. věk, (c) per-kanál i/j/k rozklad (proxies receptorů), (d) GR dilatace přes Γ-suppression (most na P2, §X.f), (e) N≥3 generalizace (most na P18). Navázáno na samostatné sub-problémy. Odhad zbývající práce: 1–6 měsíců na každou zbytkovou větev, navázáno na P2/P18. Výstup: pět souborů upravených (P20 esej + Dirac + P13 + P16 + 00-status + 00-roadmap), P20 řádek v 00-status.md §IV promotnut na 🟢 core.

A9. M1_dyn_b uzavřeno kombinatorickou identitou A₅ — HOTOVO (2026-04-21 večer)

Proč: m1-dyn-b-closure.md. Klein 1884 spherical picture: A₅ = rotační grupa ikosaedru; 20 elementů řádu 3 dělené 2 = 10 os řádu 3 (SymPy verifikace přes AlternatingGroup(5)). Klein identifikuje 10 os s 10 vrcholy řádu 3 chirální Schwarzovy tesselace S² typu (π/2, π/3, π/5), kde kolem každého vrcholu leží 6 trojúhelníků → 60 = 10 × 6 = |A₅|. Cascade count (6 fázových zastávek × 10 os) rigorózně uzavřen. Důsledek: Theorem 4 přechází z „🟢 pro V_A modulo M1_dyn_b" na plně 🟢 pro V_A. r = 2/900 plně parameter-free, bez otevřených Sage výpočtů. Γ_KRT Im = H₀·π/2 (A₅-rotace v jedné Hubble-čase) plně derivovaná z 60 kaskádních kroků Δt_H = t_Hubble/60 s krokem S = exp(i·π/120). B2 M1 současně uzavřeno. Trojitý výsledek (M1_dyn_a + M1_dyn_b + B2 M1 jedním rámcem). Zbývá: scope canonical choice (pro alternativní modulárně invariantní V) — samostatná otázka o volbě, ne o platnosti. K3 explicit zápis v most-2I-Mp-klic.md §K3. Výstup: esej m1-dyn-b-closure.md; update theorem-4-m1-dyn-uzavreni.md §VI.2 + §VIII + Revision history; paper v1.3.6 revize; 00-status.md Theorem 4 row promoted na plně 🟢.

A8. M1_dyn_a uzavřeno principem maxima modulu pro V_A — HOTOVO (2026-04-21)

Proč: theorem-4-m1-dyn-uzavreni.md §III.5. Pro kanonický modulárně invariantní potenciál V_A = Λ⁴·|j(τ)| vyplývá Konfigurace A (i sedlo, ρ globální minimum, ∞ maximum) rigorózně z komplexní analýzy: princip maxima modulu (Ahlfors 1966 §4.3) + princip minima-na-nulách (Conway 1978 §IV.6.6). Jednořádkový argument, bez Hessoviny výpočtu, bez SageMath. Důsledek: Theorem 4 🟢 pro V_A (modulo čistě technické M1_dyn_b, A₅ orbit count na X(5), 1–2 týdny Sage). r = 2/900 ≈ 0.00222 bezparametricky bez slow-roll fitu — první TOE-level kosmologická predikce bez observational input. Γ_KRT = H₀·i·π/2 upgradováno z near-🟢 na 🟢 pro V_A (Re=0 je topologická nevyhnutelnost). T-model paper v1.3.1 = Stab(i)-projekce oscilace kolem metastabilního sedla (Konfigurace A = „i je sedlo, ne minimum", Adam 2026-04-20 zpětně potvrzeno). Zbývá: M1_dyn_b (A₅ orbit count, čistě technické); pro obecný modulárně invariantní V (Model-A s |E₄|²·|E₆|² strukturou) M1_dyn_a otevřené jako samostatná otázka o kanonické volbě. Výstup: theorem-4-m1-dyn-uzavreni.md §III.5 + §III.5.1 (pozicování vůči Gemini session); 00-status.md Theorem 4 + Γ_KRT řádky aktualizovány; paper v1.3.2 revize pending.

A5. Derivace Cl(1,3) signatury z postulátu ℍ-2 (P14) — ČÁSTEČNĚ HOTOVO (2026-04-20)

Status: strukturní derivace s konkrétním mechanismem provedena (dirac-jako-h-schrodinger.md §II.3.1–3, 2026-04-20). Cl(1,3) strukturně plyne z asymetrie ℍ-2 (Re kontinuální geodetika produktivní) vs ℍ-3 (Im diskrétní kolapsy odečítající); Cl(0,3), Cl(3,1), Cl(4,0) strukturálně vyloučeny přímým analýzou každé alternativy. P14 kvalita posunuta z „strukturní odhad" na „strukturní derivace s mechanismem". Zbývá pro plné 🟢: (1) explicitní lagrangián kvaternionové H-J reprodukující Klein-Gordon, (2) kategoriální formulace Lorentz invariance v CCC (navazuje na P6), (3) Lorentzova invariance jako symetrie asymetrické ℍ-2/ℍ-3 dynamiky. Odhad zbývající práce: 1–2 týdny (rutinní analytická práce navázaná na α-attractor model v paperu §Effective action). Výstup: pod-esej cl13-lagrangian.md nebo rozšíření §II.3 o §II.3.5+.

B. Krátkodobé (týdny)

B1. w(z) z post-inflační τ-evoluce — ČÁSTEČNĚ HOTOVO (2026-04-20)

Status: w-z-evoluce.md 🟡. Fáze 1 (slow-roll end → oscilace) numericky integrována, ⟨w_φ⟩=0 a ρ_φ ∝ a⁻³ potvrzeno. Fáze 2/3 (post-reheat) analyticky jako ΛCDM s Λ_eff z Theorem 3. KRT baseline predikuje w_DE(z) ≡ −1 identicky, sedí na (w_0, w_a)=(−1, 0); dědí DESI DR2 phantom-crossing tension (2.8–4.2σ) beze změny oproti ΛCDM. Zbývá pro 🟢: B2 (reheating), plný DESI MCMC fit, a/nebo scénáře τ₁ ≠ 0 / dynamická Λ_eff pro řešení DESI tension (pokud potvrzena). Odhad zbývající práce: navázáno na B2 (týdny–měsíce).

B2. Reheating mechanismus — 3/6 mezer uzavřeno/adresováno (propagace opravena 2026-07-05)

Proč: P3 (coupling τ → SM). Paper to uvádí jako otevřené. Aktuální kandidát: rotace i → ρ o 60° v hexagonálním mozaikování kolem ρ jako geometrický přechod τ-kotvy ze Stab(i) (EM-polární T-model sedlo) do Stab(ρ)-orbity (silný sektor, globální minimum). Mechanismus vynucuje primární aktivaci QCD-plazma (shoda s fenomenologií). Stav 2026-07-05 (oprava stale cross-reference): b2-rotace-i-ro-reheating.md 🟡 core M1 uzavřeno — šest pojmenovaných mezer: (M1) UZAVŘENO explicitní lagrangián + dynamická nestabilita i (princip maxima modulu vynucuje i=sedlo, ρ=globální minimum, theorem-4-m1-dyn-uzavreni.md §III.5, uzavřeno 2026-04-21, propagace sem chyběla); (M2) hexagonální kvantizace přes Spin(6) ≅ SU(4) — otevřené; (M3) W-boson flood numerika — otevřené; (M4) baryogenesis substantivně adresováno — m4-baryogeneze-k-osa-cp.md (2026-04-20, propagace sem i do 00-status.md chyběla) dává bezparametrický η_B ≈ 2.4×10⁻⁹ vs. pozorované 6.1×10⁻¹⁰ (faktor ~4 off, pět sub-mezer M4.a–M4.e); (M5) UZAVŘENO N_e (60) ↔ N_cascade (60) jako stejná topologická konstanta (Γ(5)-pokrytí, theorem-4-m1-dyn-uzavreni.md §IV.3–4); (M6) redukce šest → tři generace — otevřené. Odhad zbývající práce: M4.a (prefaktor ~4 v baryogenesi) nejvíc leverage — jádro už dává správný řád velikosti (2–8 týdnů); M2 (2–4 týdny, P17 infrastruktura hotová); M3 (2–4 týdny); M6 (1–2 měsíce, navázáno na theorem-2-per-patro.md). Výstup: propagace zpětných oprav do b2-rotace-i-ro-reheating.md §VII/§X; 00-status.md doplněn o M4/baryogenesis řádek požadovaný m4-baryogeneze-k-osa-cp.md §IX (nikdy nebyl přidán). Žádný nový fyzikální obsah — čistě konsolidace už-hotové práce roztroušené ve třech souborech.

B3. Formální konstrukce CCC pro KRT substrát

Proč: P6. Ukázat, že KRT substrát = reflexivní doména v netypovaném λ-kalkulu s rotací jako distingvovaným endomorfismem, a že Lawvereho věta vynucuje eliptické body (2,3). Argument skicírován v lawvere-23-derivace.md, ale formální konstrukce funktoru chybí. Odhad: měsíc Výstup: ccc-substrat.md nebo rozšíření lawvere-23-derivace.md

B4. Derivace T-modelu z plné modul.inv. akce — otevřený, cesta zpřesněná 2026-04-20 večer

Proč: problem-potencial.md. Ukázat, že v efektivní single-field limitě plné PSL(2,ℤ)-invariantní akce se získá T-model V = Λ⁴tanh²(φ/2). Může zahrnovat integraci nad τ₁, modular averaging, nebo jiné techniky. Stav 2026-04-20 noc (Gemini): Kroneckerova limit + η-cusp asymptotika jako rámcová strategie. Klouzačka-rampa metafora: η diverguje u cuspu (kolmá stěna), Eisenstein konverguje (schody), logaritmus splaskne stěnu na rampu. Stav 2026-04-20 večer (revize): b4-eisenstein-derivation.md zapsán, původní deklarace 🟢 opravena na 🟡 per Pravidlo 2. §§I–II (Kronecker + cusp asymptotika) jsou standardní matematika; §§III–IV („The Bridge" + V = Λ⁴tanh²(H/2) postulát) obsahují čtyři pojmenované mezery M1–M4 (viz soubor §IV): (M1) zdůvodnění H_eff = d_ℍ²(τ, i) = ln τ_2 přes Stab(i)-projekci anulující η-příspěvek; (M2) derivace tanh²(φ/2) formy z τ₁-integrace, ne postulováno; (M3) reprodukce α = 2/3 z orbifoldové míry X(1) + Eisenstein prefaktorů; (M4) explicitní argument, proč Kroneckerova limit funguje tam, kde plain modulární průměrování selhává (b4-modularni-prumerovani.md negativní výsledek). Odhad zbývající práce: 2–8 týdnů (každá z M1–M4 je samostatný sub-task; M1 nejvíc leverage — spojuje B4 s P8). Výstup: rozšíření b4-eisenstein-derivation.md o §V–VIII s uzavřením M1–M4; paralelní merge do paperu v1.3.2 (Open Problem #11 → vyřešeno nebo dále zpřesněno). Update 2026-07-15 (externí recenze): b4-modularni-prumerovani.md honest flag opraven — domněnka „žádná PSL(2,ℤ)-invariantní funkce nemá lineární chování v φ u cuspu" byla vyvrácena protipříkladem ln H(τ). Závěr o průměrování (M4 zde) zůstává platný; padá jen širší tvrzení o neexistenci. Viz nová esej cusp-univerzalni-tridy.md.

B4b (nový, 2026-04-20 noc). Derivace P12b prefaktoru √2 + exponentu 32

Proč: Po session tří paralelních agentů identifikován konkrétní kandidát m_e = √2 · M_Pl,red · (i^i)^32 s chybou 0.31 % ≈ O(α_em/π). Zbytková mezera: (a) √2 z spinor half-angle sec(π/4) formálně s bridge na paper §Koide-α, (b) N = 32 = 2·2^{|Stab(i)|+|Stab(ρ)|} formálně z P5 elliptic orders + Mp/SL double cover, (c) 1-loop QED RG výpočet pro residuál 0.31 %. Odhad: 2–8 týdnů (bod c vyžaduje standardní 1-loop beta-function integraci mezi M_Pl a m_e). Výstup: rozšíření p12b-sqrt2-ii-32.md o §XII–XIV s formálními derivacemi; případně pod-esej p12b-prefactor-sqrt2.md. Pokud projde, P12b → 🟢.

B5. Attribution hypothesis z microscopic coupling

Proč: P9 nový. Přiřazení {cusp, i, ρ, orientace} ↔ {gravitace, EM, silná, slabá} je přirozené ale ne formálně vynucené. Full derivation by vyžadovala ukázat, že specific coupling τ → SM fields (reheating mechanismus) dává právě tato přiřazení. Odhad: 2–4 měsíce Výstup: attribution-coupling.md

B6. NOVÝ (2026-04-20) — Funktoriální ekvivalence Hilb_⊗ ↔ RelObs (P14)

Proč: dirac-jako-h-schrodinger.md §V.7 — RelObs kategorie definována jako alternativa ⊗-formalismu, entanglement/Bell/Pauli/CHSH ukázány shodné v obou. Pro plné 🟢 RelObs chybí explicitní funktorová ekvivalence s konečně-rozměrnou sekcí Hilb_⊗ (Selinger 2007 dagger compact closure). Bez tohoto zůstává „stejné predikce" strukturní argument, ne formální věta. Odhad: 2–4 týdny Výstup: rozšíření §V.3 o §V.3.1+ nebo pod-esej relobs-funktorialne.md

B7. NOVÝ (2026-04-20) — Bose-Einstein/Fermi-Dirac statistiky z η-symetrizace (P14)

Proč: dirac-jako-h-schrodinger.md §V.5 — Pauli exclusion v RelObs = swap-antisymetrie η-morfismu (konjugace §VI.1). Explicitní derivace BE distribuce 1/(e^βE − 1) a FD distribuce 1/(e^βE + 1) z η symetrizace/antisymetrizace chybí. Standardní odvození v ⊗-QM používá Fock prostor s (anti)symetrizovaným tenzorovým produktem; v RelObs je to přímější přes η. Odhad: 1–2 týdny Výstup: rozšíření §V.5 o explicitní derivaci, nebo pod-esej statistiky-z-eta.md

B8. NOVÝ (2026-07-04) — v8 externí revize: τ₁ mass hierarchy + N_e velké-N přesnost

Proč: Externí recenze (DeepSeek) paperu tau-geometry-v8-1.tex identifikovala dva legitimní technické body, oba mimo jádro (r, α zůstávají nedotčené): (a) redukce na jedno pole (τ₁ = 0) v §5 vyžaduje $m_{\tau_1}^2 \gg H^2$ po celou inflaci — zpřesněný honest flag v eom-odvozeni.md, chybí explicitní výpočet $m_{\tau_1}^2$ z $V_A$ a porovnání s $H^2$ na cuspu; (b) relace $N_e = 2/(1-n_s)$ je velké-$N_e$ aproximace — pro BAO-inclusive $N_e \approx 74$–$78$ může být korekce $O(1/N_e^2)$ relevantní, zatím nekvantifikováno. Zbytek recenze buď paper už řeší explicitně (A2 motivace §2.3, A4 self-flag, experimentální landscape, falsifikační kritéria), nebo nabízí jen kosmetiku (přejmenování A4) slabší než už dostupná oprava (N→A2⁺, viz cs.md zpětná oprava 2026-07-03). Odhad: (a) 1–2 týdny (standardní stabilitní analýza kolem cuspu); (b) pár dní (rozvoj $n_s(N_e)$ do dalšího řádu) Výstup: rozšíření eom-odvozeni.md o explicitní $m_{\tau_1}^2$ výpočet; poznámka do v8 tabulky 4.4 o $N_e$ vyšších řádech.

C. Střednědobé (měsíce)

C1. Argument úplnosti pro Theorem 2

Proč: Theorem 2 kandidát říká „čtyři síly = tři fixní body + orientace". Chybí důkaz, že neexistuje pátý režim. Potenciálně přes klasifikaci orbit PSL(2,ℤ) (standardní matematika, zapsat). Odhad: 1–3 měsíce Výstup: upgrade tri-mista-ctyri-sily.md na 🟢

C2. Derivace eliptických bodů (2,3) z Lawvereho věty

Proč: Dokončí P6. Ukázat, že v reflexivní doméně s rotační strukturou Lawvere vynucuje právě pevné body řádů 2 a 3. Propojí se s (p−1)(q−1) = 2 identitou z P5. Odhad: 1–3 měsíce Výstup: rozšíření nebo nová esej

C3. Derivace plné efektivní akce z mikroskopické τ-dynamiky

Proč: P8. Paper má efektivní akci (rovnice 115), ale ukázat proč právě tato akce a žádná jiná vyžaduje derivaci z A1+A2+M0 plus dynamických principů. Odhad: 2–6 měsíců Výstup: paper sekce nebo dedikovaná esej

C4. NOVÝ (2026-04-20) — Renormalizace v RelObs (P14)

Proč: dirac-jako-h-schrodinger.md §V.7 — QFT divergences jsou v ⊗-formalismu řešeny regularizací + renormalizační procedurou. V RelObs by η-morfismy mohly nést přirozený cutoff (diskrétnost Mp(2,ℤ), arithmetická struktura). Pokud ano, byl by to zásadní výsledek — přirozená regularizace bez ad-hoc cutoffů. Pokud ne, RelObs potřebuje paralelní renormalizační teorii. Odhad: 3–6 měsíců Výstup: pod-esej renormalizace-relobs.md

C5. NOVÝ (2026-05-17) — P23 superstavy: π₂(V) u 2i + Ω_b ne-naivní φ-bod

Proč: superstavy-i-2i-omega-b.md. Dvě výpočetní pod-mezery (Pravidlo 7). P23.a: explicitní π₂-projekce potenciálu v okolí 2i — ukázat, že Stab(i) = ℤ₂ degeneruje (most P22 ↔ kauzální-střed ↔ horizont; rámec p22-m1-einstein-equations.md). P23.c: naivní Ω_b = tanh²(φ_end/2) je 🔴-eliminováno (0.27 ≠ 0.05); test tří ne-eliminovaných cest — (a) near-ρ poměr, (b) Ω_b/Ω_m jako poměr dvou π₂-projekcí proti 0.157, (c) filtr na Γ_KRT. Pokud některá dá ~0.049 bez fitu → druhá bezparametrová predikce vedle r ≈ 0.0025. P23.b (distribuce period hierarchických trojhvězd jako π₂-fingerprint ρ-Z₃) je kandidát E-experimentu, ne formální jádro. Odhad: 2–6 měsíců (P23.a strukturní; P23.c numerický sken) Výstup: rozšíření superstavy-i-2i-omega-b.md; upgrade 🟡→🟢/🔴 per cesta

C6. NOVÝ (2026-05-17) — Appendix B follow-up: Maxwell-derivace (P25) + neutron-ν torus-patro (P24)

Proč: companion eseje k Appendixu B paperu v1.4. P25 (T5): odvodit (a) F_μν z Re-projektované holomorfní formy na E_τ, (b) Bianchi dF=0 z uzavřenosti, (c) d⋆F=J z A3-konzistence PSL(2,ℤ)-invariantní akce, (d) U(1) = jedna S¹ faktoru toru. Pokud projde → posílení A2 (dynamika fotonu, ne jen topologie); jádro (r, α) se nedotýká. P24 (T1): formálně určit patro neutron-ν toru (P14 ℍ-Dirac / P17 𝕆) tak, aby nekolidoval s A2 fotonovým torem (Pravidlo 10); + znaménková konvence dIm(τ)/dt reprodukující 880 s (T2). Časová tenze T4 (880 s vs 13,8 Gyr) zůstává 🔴 dokud není odvozen scale-faktor. Odhad: P25 3–6 měsíců (derivace); P24 T1/T2 1–3 měsíce (strukturní) Výstup: maxwell-jako-re-projekce.md + neutrino-neutron-temporalni-symetrie.md upgrade 🟡→🟢/🔴; případně Appendix B revize

C7. NOVÝ (2026-07-05) — P28 singularita: koeficient vrstvy 0 + associator u BH-jádra

Proč: singularita-jako-oktonionove-jadro.md. Tři pod-mezery (Pravidlo 7). P28.a: je koeficient obchvatu 𝕆→ℍ (vrstva 0 nové kaskády, a3-nonunitarni-projekce.md §II) rovný e^{−2π} (kandidát z p8-v-octonionech.md §V D3) nebo mocnině i^i? Je singularita bod, kde tento koeficient → 0? P28.b: vyčíslit associator $k_{ABC}$ (p17-p19-distributed-octonion.md §III.1) mezi lokálními ℍ-triádami blízko r=0 jako měřitelnou míru neasociativity; ověřit hypotézu Kerr k-osy jako částečného (jednosměrného) obnažení 𝕆 vs. izotropní Schwarzschild. Kontingence: oba kroky čekají na M4.a (explicitní τ(r) numerika, p22-m4-schwarzschild-tau-hair.md §IX) — bez ní zůstává „kotva mizí v r=0" extrapolací, ne odvozeným limitem. Doplněno 2026-07-06: singularita-jako-oktonionove-jadro.md §VII pojmenovává vrstvu 0 jako dekoherenci (čtvrtou vrstvu vedle P26 vrstev 1/2) — P28.a je teď přesněji „jaká je rychlost vrstva-0 dekoherence v závislosti na vzdálenosti od r=0", stejná mezera, ostřejší formulace. Odhad: M4.a předpoklad (odhad tam: numerický ODE solver, řádově týdny) + P28.a/b samostatně týdny až měsíce po M4.a Výstup: rozšíření singularita-jako-oktonionove-jadro.md §VI/§VII; upgrade 🟡→🟢/🔴 per pod-mezera

C9. NOVÝ (2026-07-20) — P31: formální derivace ℝ-metriky jako beat-frekvence heterodynu ℂ×ℍ

Proč: cas-jako-interference-kolmych-toku.md. P31 čte pozorovatele (A3/K_a kolaps) jako heterodyn — ℝ-čas jako rozdílová frekvence mezi nekotveným Im-tokem a kotveným Re-tokem, t_ℝ ~ |ν_Im^zdroj − ν_Re^projektor|. Toto je zápis principu, ne dopočítaná rovnice: přesný funkční tvar ν_Re(projektor) je nedourčený, a kandidát Γ_refl (P20) je kruhový — Γ je definováno jako výstup kolapsů, ne jako nezávislý vstupní parametr heterodynu. Úkol: Rozplést kruhovost — najít nezávislou charakterizaci ν_Re(projektor), nebo ukázat formálně, proč je kruhová definice (Γ_refl jako fixní bod vlastní rovnice) strukturně vynucená, ne mezera. Druhotně: formalizovat izospin jako Z₂ orientaci toku (nový sloupec v tri-kvarky-kvantum-prostoru.md) kvantitativně. Odhad: 1–3 měsíce (spekulativní odhad, žádná existující výpočetní cesta identifikována). Výstup: rozšíření cas-jako-interference-kolmych-toku.md §6/§8, nebo pod-esej.

C10. NOVÝ (2026-07-20) — P32.a: je cusp-řád (P30) totožný s řádem pólu tangens-přechodu?

Proč: gravitace-jako-tangens-prechod.md §VIII. P32 čte cusp jako pól tangens-rodinné funkce; cusp-univerzalni-tridy.md §III (P30) nezávisle klasifikuje modulárně invariantní potenciály podle cusp-řádu (kolikrát logaritmovat argument, než je lineární v φ). Otevřená otázka: jsou to dvě jména pro tutéž veličinu? Pokud ano, klasifikace potenciálů (Branch A/B) se ztotožní s klasifikací rychlostí tangens-divergence u cuspu. Odhad: týdny (formální srovnání dvou už-existujících formalismů, žádná nová numerika) Výstup: rozšíření gravitace-jako-tangens-prechod.md §VIII nebo cusp-univerzalni-tridy.md; upgrade P32.a 🟡→uzavřeno

C8. NOVÝ (2026-07-06) — PBH/preheating mezera: rigidní T-model Větve A negeneruje primordiální černé díry

Proč: Externí srovnávací analýza τ-geometrie vs. Kallosh-Linde SL(2,ℤ) atraktorů (docs/analyza-06-07-2026.md) identifikuje strukturní asymetrii: flexibilní SUGRA α-atraktory (včetně dvojitě-exponenciální Větve B) mohou přes modifikace Kählerovy funkce nebo multi-pole efekty generovat mělká údolí a inflexní body → fázi ultra-slow-roll → zesílení skalárního spektra o 6–7 řádů na malých škálách → produkci primordiálních černých děr (PBH) a sekundárních skalárně-indukovaných gravitačních vln (SIGW). Rigidní T-model Větve A (V = Λ⁴tanh²(φ/2), bez volných parametrů — α = 2/3 fixováno topologicky) v základní formě takový mechanismus neobsahuje: potenciál nemá volné parametry, které by šlo doladit na inflexní bod. Otevřená otázka: je absence PBH produkce (a) skutečné falsifikovatelné kritérium teorie (pokud budoucí data prokáží signifikantní PBH příspěvek k temné hmotě, Větev A je vyloučena), nebo (b) mezera uzavíratelná rozšířením mimo minimální jednopolový T-model (např. dynamika τ₁ mimo stabilizovaný bod, nebo hexagonální kvantizace z B2/M2 jako alternativní zdroj SIGW signatury bez nutnosti PBH)? Zatím v korpusu neprozkoumáno. Odhad: 2–6 měsíců (přehled ultra-slow-roll mechanismů v jednopolovém τ₂-sektoru; křížová kontrola s B2/M2 hexagonální kvantizací jako alternativním zdrojem testovatelného signálu). Výstup: nová esej (např. pbh-preheating-tau-geometrie.md) rozhodující, zda jde o predikci nebo o mezeru; případný merge do problem-potencial.md nebo B2.

D. Dlouhodobé (zlomy, nejisté)

D1. Plná emergence Standardního modelu

Proč: P4. Theorem 2 dává počet sil, ale ne vazbové konstanty, ne hmotnostní spektrum. Plná SM by vyžadovala τ → SM coupling mechanismus. Odhad: roky

D2. Derivace QM z τ-geometrie — HOTOVO (2026-04-18)

P3 uzavřeno v qm-limit-p3.md. Schrödinger + Born + Heisenberg derivovány.

D3. Speciální matematický aparát pro KRT

Proč: Pokud existující formalismy (CCC, α-attractor, modulární formy) se ukážou jako neadekvátní pro plnou teorii, bude třeba vybudovat specifický jazyk. Kandidáti: homotopická typová teorie, non-well-founded množinová teorie, geometrická algebra. Odhad: 6–24 měsíců

E. Externí čekání

  • LiteBIRD (~2032): měření r s přesností ~0.001. Test predikce r ≈ 0.0025.
  • CMB-S4 (~2030+): komplementární měření.
  • DESI full data (2025+): test w(z) ≠ −1 po dokončení B1.
  • JWST LRDs pokračující data: test nukleační rychlosti Γ ∝ e^(−π/3).

F. Experimentální testy — E-kategorie (2026-04-21)

Motivace. Po sjednocení hudba/chemie/pocit/částice do jediné ρ-kotvy (hudba-chemie-R-ordinal.md) a identifikaci ℝ-vrstvy času jako ordinal ≻ cardinal hierarchie otevřen program E: čtyři plány experimentálních testů. E1 a E2 proveditelné bez kolaborace a bez financí; E3 vyžaduje data-access; E4 vyžaduje fMRI kolaboraci. E-kategorie je souběžná s A–D, prioritizace podle proveditelnosti v daném okamžiku.

F.E1. Tonnetz hexagonální distribuce v MIDI korpusu

Proč: e1-tonnetz-midi-analyza.md. První kvantitativní test ρ-kotvy mimo kosmologii a laboratoř. Neo-Riemannian grupa (P/L/R transformace, Cohn 1997, Tymoczko 2006) generuje 6-cyklus = rotaci 60° kolem Tonnetz vertexu, což je přímý akustický analog Stab(ρ) C₆ orbity. Predikce: period-6 harmonika v žánrech s vyšší ρ-vahou vs period-2 dominance v mainstream I-V-I pop. Data: Lakh MIDI Dataset (180k, volně, Colin Raffel), Million Song Dataset, music21 (Python). Odhad: 2–4 dny prototype, 1 týden plná analýza, 3–4 dny zápis. Bez hardware, bez ethics approval. Výstup: esej e1-vysledky.md (pozitivní) nebo zápis do negativni-vysledky-jako-mapa.md; bod (e) §Predictions v paper v1.4.

F.E2. Reverse-play asymetrie (ordinal vs cardinal R)

Proč: e2-reverse-ordinal-cardinal.md. Přímý psychofyzický test hypotézy ℝ = ordinal ≻ cardinal. Reverzál písničky podél melodické vs akordické vrstvy kvantifikuje β_melodic / β_chord; predikce KRT ≥ 3. Data: Crowdsourced A/B test přes Prolific, n ≥ 1000 listenerů, 200 skladeb × 4 varianty. Rozpočet ~$3000. Odhad: design 1 týden, pilot 1 týden, sběr 2–3 týdny, analýza 1–2 týdny. IRB ethics approval ~4 týdny. Výstup: preregistrace OSF, esej e2-vysledky.md, merge §III do cas-jako-trojvrstva-projekce.md §I.2 (doplnění ordinal ≫ cardinal empiricky).

F.E3. Reanalýza Kaelen/Carhart-Harris psychedelic-music dat

Proč: e3-psychedelic-reanaliza.md. Testuje receptorovou hypotézu „5-HT2A agonismus = aktivace ρ-kotvy" přes korelaci Tonnetz-hex preference pod psychedelikem vs placebem. Disociuje 5-HT2A od obecné „altered state" hypothesis (MDMA/ketamine kontroly). Data: Publikované studie Kaelen 2015/2016/2018, Preller 2017, Johns Hopkins psilocybin + music; sekundárně raw data přes data-use agreement s Imperial. Odhad: reanalýza published 2–4 týdny; raw data cesta 2–4 měsíce; meta-analýza 3–6 měsíců. Výstup: esej e3-vysledky.md, merge do archive/kulturni-interpretace/hexagon-receptory (receptor-as-ρ-kotva empirický signál), bod (g) §Predictions.

F.E4. Entorhinální 60°-periodicita při poslechu

Proč: e4-entorhinalni-hexagon.md. Nejtvrdší test řetězce E1→E4: kortikální implementace hexagonu pozorovatele přes grid-cell 60°-symetrii v EC (Hafting 2005, Doeller 2010, Constantinescu 2016). Predikce: BOLD 60°-periodická modulace v EC roste lineárně s Tonnetz_hex skóre stimulu. Data: Sekundární analýza OpenNeuro hudebních fMRI datasetů nebo kolaborace Behrens Oxford / Doeller MPI Leipzig; primary study 3T/7T s high-resolution EC protokol. Odhad: sekundární reanalýza 3–6 měsíců pokud data dostupná; primary study 18–24 měsíců + ~$80k scanner time. Výstup: esej e4-vysledky.md, merge do archive/kulturni-interpretace/hexagon-pozorovatele §X (kortikální implementace), bod (h) §Predictions.

Řetězec a prioritizace. E1 (dny) → E2 (měsíce, paralelně s E1 po prototype) → E3 (měsíce, vyžaduje data-access) → E4 (rok+, vyžaduje kolaboraci). E1 Tonnetz_hex skóre je vstupní metrikou pro E2/E3/E4 — selhání E1 zeslabí celý řetězec. Pokud E1 🟢 + E2 🟢 + E3/E4 🟡, sjednocení ρ-kotvy je validováno akusticky a psychofyzicky; receptor/kortex spojení pak zůstávají jako separate testable claims bez zlomení jádra.

Pravidla použití roadmap

  1. Pending calculations (sekce A, B) mají přednost před novými esejemi.
  2. Nová esej se spouští jen pokud: je v sekci A–C, nebo řeší pochopení nezbytné pro pending task.
  3. Uzavřené úkoly se přesouvají do 00-status.md a odstraňují se odtud.
  4. Odhad práce je orientační. Pokud úkol vyjde mnohem delší, to je signál revidovat přístup, ne přestat pracovat.
  5. Priorita se určuje podle: (impact na predikci) × (pravděpodobnost úspěchu) / (odhad práce).
← všechny poznámky